top of page
Logo EKO Dolan

Krása a odpadkové zoufalství ostrova Cozumel

Ostrov Cozumel se nachází pouhých 19 km a 35 minut lodí od Playa del Carmen. Vzájemně jsou spojeni pravidelnou lodní linkou, přičemž loď odjíždí zhruba každou hodinu.


Převod mexických pesos na koruny je jednoduchý, protože 1 peso se rovná téměř přesně 1 koruně. Pokud často zápasíte s přepočty, v Mexiku nemusíte.

Slovníček mexických jídel a nápojů najdete tu.


Ultramar ferry to Cozumel island

My měli nakoupené jízdenky už dlouho dopředu – koupili jsme si je dohromady s lístky na Isla Mujeres v prý výhodném balíčku. Tady jsme však přišli na to, že jsme stejnak trochu přeplatili – protože jsme koupili prý 1. třídu – a je pravda, že vždycky nás poslali do speciální fronty :D. No, co se dá dělat. Na webu to rozhodně jako 1.třídu nepromovali. Příště si stačí koupit lístek na místě, aspoň si budete moci vybrat čas kdy jet, protože Ultramar – naše společnost jezdí každé 2 hodiny – a každou druhou hodinu (mezi) jezdí oranžová společnost Winjet. Takže pokud přijdete na místo, můžete se rozhodnout jakou společností jet.


Cesta tam nebyla pro Jirku moc příjemná, loď houpala a mořská nemoc zapůsobila, takže mu bylo strašně zle, a posledních 10 minut cesty problinkal :D. Já jsem byla v pohodě, žaludek rozhodně cítil to houpání, ale nic strašného. Spolu s ním v 1. třídě blinkala asi 7letá holčička, která to teda nepohlídala pytlíkem, takže tam pak posádka ještě během cesty čistila zvratky :D.


Naše ubytování bylo asi 30 minut pěšky od přístavu a majitel nám nebyl schopen říct, jak se tam dostaneme colectivem (místnín minibusy), takže jsme si vzali poprvé v Mexiku taxíka – jen 50 pesos, takže to bylo v pohodě a Jirka po náročné cestě uvítal, že se nebudeme muset 30 minut vláčet vedrem s krosnami. Naše ubytování bylo sice dál od centra, ale moc fajn a veliké, měli jsme i kuchyň se vším vybavením! Mohlo by se to zdát jako zbytečnost na tak krátkou dobu, ani jednou jsem nevařila, ale cena byla 450 pesos za noc a ta trocha pohodlí navíc dost bodla.


Po shození batohů jsme hned zamířili na burritos do blízké restaurace Crazy King Burrito a to jsme rozhodně trefili jackpot. Nejlepší burritos ever! Hezky najedení jsme zamířili k moři a do centra prozkoumat možnosti. Dost nás zklamalo, že tu vlastně nejsou přístupné pláže, všude jenom hotely. K vodě jsme se dostali skrz rozestavěný pozemek a že by to byla nějaká nádhera, se opravdu říct nedalo. Z obou stran doky. V přístavu v tu chvíli navíc kotvila největší loď, jakou jsme kdy viděli. Je neskutečné kolik pojme taková loď lidí. Tahle měla nahoře hned několik tobogánů! Nemluvě o tom, že tyhle lodě jsou velkým problémem znečišťování oceánu. Navíc jsme zjistili, že chtějí stavět třetí molo, aby sem těch obřích lodí mohlo přijíždět víc a místní se to snaží zastavit. Jako taky nechápu, kolik víc turistů tenhle ostrov ještě pojme.


V centru Cozumelu je to taková klasika, drahé restaurace, drahé značkové obchody – šperky, hodinky, parfumérie, totální letištní Duty Free mířící na lidi ze zaoceánských lodí. Centrum je takové americké, najdete tu i Hooters. Na každém rohu vám nabízejí tours anebo půjčení bugin, skútrů, aut bez střech atd. Půjčení skútru vás může vyjít třeba i 700 na den, pokud vezmete to první, co vám nabídnou, ale nebojte se smlouvat. Nám ještě v přístavu v Playe nabízela paní, že máme s naší jízdenkou slevu 50% a že to bude JENOM na 1000 pesos za den! Šílení nenažranci jsou tu občas. My už jsme ale měli zjištěné, že tahle cena je rozhodně přemrštěná a někdo měl půjčení i za 500 pesos na den (blog z internetu). Takže rozhodně si nikdy nic nedomlouvejte dopředu! Vždy se dá usmlouvat.

Cozumel on Scooter from Sol y Mar company

My jsme dosmlouvali cenu skútru na 500 pesos za 2 dny půjčení! Takže obří rozdíl oproti 1000 na den! Obešli jsme asi 4 společnosti, u té poslední jsme stáhli cenu na 350 za den a pak nás ještě zastavil chlápek ze společnosti Sol y Mar. Že prý, za kolik jsme si to vyjednali u konkurence a on, že nám to dá ještě levněji. Pecka! Člověk se fakt nesmí být vyjednávat a mě to dost baví.


Já doslova miluju jízdu na skútru! Miluju to volnost! Hned ráno jsme vyrazili na druhou stranu ostrova podívat se za oceánem a byla to nádhera! Ty barvy byly neskutečné! Každých pár metrů jsme zastavovali a užívali si dané místo, jenže nám to rychle začaly kazit odpadky. Takhle znečištěné pobřeží jsme nikdy neviděli. Místy to bylo fakt k pláči. V jednu chvíli byla pláž totálně barevná ze všemožných plastových víček, kusů lahví, kartáčků, pytlíků, obalů... a takhle to bylo na různých úrovních po celé oceánské pobřeží! Bylo nám z toho fakt smutno. Přestože jsme uklidili 2 plné tašky – znamenalo to uklizení asi tak 5 metrů čtverečních, takže skoro jako by se nic nestalo. Ale každý kousek se počítá! Byť tady se tomu nechtělo věřit. Na chvilku jsme se zastavili i na písečné pláži s plavčíkem – kde očividně bylo více uklizeno, ale i tak jsme tu nasbírali další 2 tašky odpadků. Ovšem oproti těm částem pobřeží, kde byly jen skály, kam očividně moc lidí nechodí a pobřeží není nijak hlídané, je to otřes, vědět tohle, možná si necháme víc dní na Cozumel a všechno to uklidíme, mobilizujeme místní a nevím. Prostě bychom to vyhecovali. Byl by to super projekt, ale bohužel s 5 dny na Cozumelu se toho víc udělat nedalo.

Trash on the beaches of Cozumel island

Jo i takhle vypadají pláže na Cozumel, alespoň na karibské straně.


Beach close to surf Nacho
Pobřeží u Surf Nacho

Cestou jsme se zastavili u Surf Nacho – což podle recenzí bylo jediné místo, kde se dají půjčit surfy, ale na stránkách nic o ceně neříkali, takže jsme se šli zeptat. No zhruba na 3 hodiny půjčení 1 surfu chtěli 500 pesos. Ani smlouvat nešlo! Šmejdi předražený, přitom všechny surfy omlácený z druhý ruky. Z našich zkušeností mohl každý vyjít tak na 2500-3000 a oni je půjčují za 500 na 3 hodiny. Ts. Takže by to na 3 hodiny za nás oba bylo hned za tisícovku. A to fakt né. Navíc vlny nebyly nějak dechberoucí a za takovou cenu, ani když bychom nemohli jezdit celý den, to fakt né. Co ale bylo na naší zastávce u Surf Nacho super - viděli jsme krokodýla v laguně přes silnici. První krokodýl v přírodě! Už když jedete po silnici, si můžete všimnout cedule po pravé straně, která upozorňuje na krokodýli a my jsme měli štěstí, že jsme ho viděli hned dvakrát – druhý den byl o maličko blíž, ale vždycky jen ležel, takže nuda, ale zážitek neskutečný a nemuseli jsme platit žádný vstup!

Postupně jsme dojeli až na jih ostrova k Punta Sur – celkem drahý park, kde můžete právě vidět krokodýly a další zvířata. Hlavně je to takový ten park pro rodinky s dětmi, což je za nás velký NE a raději jsme jeli dál - prozkoumat pláže na šnorchlování na další den.

Pláže směřující k Playe del Carmen mají jedno velké ALE. Všude se platí vstup. Ať už je to vstup 200 na osobu nebo musíte utratit nějakou konkrétní částku na baru/v restauraci, což bylo například na pláži Palancar, kde byl minimální útrata 170 na osobu – s tím, že uvnitř prý není ani žádné šnorchlování – jen pláž. Pro nás nízkonákladové cestovatele tohle není ideální, my máme vždy naše jídlo, svačiny a ovoce, vlastní pití, abychom neutráceli. Takže jsme jeli podél ostrova a pořád se poptávali, jak je to s cenami atd.


Trvalo dost dlouho, než se zadařilo. Například na Playa Corona je vstup 100 pesos, který je vlastně jako poplatek za šnorchlování a jídlo je extra. Paní povídala, že tam nepouštějí žádné prodejce, zachovávají tam lidem klid. Tohle místo se tedy stalo nový favoritem.


Nakonec jsme dojeli k Money baru. To je místo, které jsme objevili skrz jiný cestovatelský blog a dá se tu projít k šnorchlování jen tím, že si třeba dáte vodu nebo kafe. Pak jsme teprve objevili tu nejlepší vychytávku. Je tu totiž takový betonový plácek a skrz se dá snadno dostat do vody zadarmo! Takže jsme si tam rovnou zdarma zašnorchlovali! Nějaké rybky tam byly, pár hezkých duhových, ale po zkušenosti s Akumalem spíš slabší. Navíc nás dost unášely proudy. Pořád to ale bylo fajn, hlavně zadarmo!


Druhý den jsme dali na doporučení jednoho taxikáře a vyrazili na pláž u San Francisco Beach klubu. Vstup tam je zdarma – pokud chcete ale využít nafukovací atrakce/deštníky/bazén atd. – můžete si zakoupit obyčejný vstup nebo pásek na ruku k aktrakcím za 400 pesos, ve kterém je kayak zdarma, paddleboard zdarma a ty nafukovací atrakce, plus máte svoje lehátko, slunečník. No znělo to všechno celkem parádně, cena zněla dobře. My většinou necílíme na takováhle místa, ale řekli jsme si, že jednou zvládneme i takový turistický zážitek váleníčka a srandy na atrakcích. Jenže realita byla trochu jiná, s kayakem a paddleboardem můžete být maximálně ve vyhrazené části – velmi malé, tento klub má jen 3 malé nafukovací atrakce, ale my jsme byli nalákáni na všechny, kde jsou i celkem vysoké skluzavky apod. Jenže ty nepatří San Francisco klubu, ale okolním resortům, které chtějí za jejich použití příplatek 20 dolarů. V SF clubu neustále chodili prodejci s náramky, oblečením, magnetky, masáže. Neustálé otravování! Šnorchlovat se nedalo, protože bylo moře úplně mrtvé. Po tom, co jsme zjistila, že jsme byli tak trochu podvedení, že nemůžeme využívat všechno, jsem se rozhodla si stěžovat. Vybrečela jsem si vrácení jednoho vstupného! :D Takže výhra! Po tom, co jsme si chvilku zakayakovali a vyblbli se na paddleboardu, k tomu se na tajňačku najedli a napili, a pak jsme se rozhodli vypadnout pryč a raději se znovu podívat na oceánskou část. Říkala jsem, že miluju jízdu na skútru a vždycky bych radši jezdila, než trávila čas někde v resortu. Navíc jsme se alespoň mohli rozloučit s oceánem a maličko ještě poklidit. Příště oceán uvidíme až v Guatemale za nějaké 2 měsíce.


Na Cozumelu jsem za těch 5 dní vůbec nevařila. Ani na to nebyl čas. Jediné s čím jsem se piplala, byly velké snídaně a zbytek dne jsme vždycky prosvačili a měli pak větší večeři. My jsme fakt svačináři. Dejte nám ovoce, krekry a vydržíme celý den. Má to však nevýhodu. K večeru už bývá hlad a hledat restauraci hladoví často vede ke špatným volbám. Takovým, že dáte zavděk dražší restauraci v centru, u které si ani nepamatuji jméno. Jako nebylo to úplně zlé, ale jinak jsme na Cozumelu volili ekonomičtěji a vždycky si líp pochutnali. Hlavně hned dvě ulice od tohoto zklamání jsme narazili na park se stánky Gastropark 140 s výběrem všeho možného za parádní ceny.


Něco podobného jsme viděli i v Budapešti. Skvělé! Rozhodně doporučuji sem zajít. Od mexické kuchyně, po křídla, grilované maso až po čínu, kde kuchař nabízí, že pokud mu nadiktujete, co přesně chcete za chutě, tak vám to udělá. Na to jsme bohužel přišli poslední noc a až po samotné večeři, takže jsme tuhle lahodnou nabídku ani nestihli využít.

Bailongo Burger Restaurant Cozumel

Co jsme si však na Cozumelu zamilovali úplně nejvíc byla místní mini restaurace Bailongo s domácími burgery. Absolutní TOP burgery. Vše dělají na grilu a jejich omáčky jsou neskutečné! Obyčejný burger se sýrem vychází na 40 pesos! Se slaninou na 60, dvojité maso 60. Skvělé ceny a ta chuť! Mají otevřeno jen večer, takže pokud budete na Cozumelu, doporučuji si sem jednou zajít, měli vždycky spoustu lidí, kteří sem jezdili a odváželi si jídlo domů. Hned bych si ho znovu dala!


Zpět na pevninu jsme jeli zas lodí a chudák Jirka zas zvracel, tentokrát to držel v sobě skoro do poslední chvíle. I si sám myslel, že už to dá, ale pak přišla jedna vlna, hup a bylo vyblinkáno :D. Naštěstí se mu udělalo dobře hned, jak jsme vystoupili. Holt to ale potvrdilo, že se asi nikdy nevydáme na plavbu kolem světa. Leda ho nadopuju kinedrilem.


Po přejetí do Playi del Carmen jsme to měli akorát na autobus do Bacalaru, takže jsme jen rychle skočili do mekáče. My nejsme moc fastfoodoví, ale celkem to bodlo. I Jirku to po blinkání dost spravilo. A pak nás čekala 5hodinová cesta na jih k laguně Bacalar. Takže v dalším blogu si povíme o ní!







27 visualizaciones0 comentarios

Entradas Recientes

Ver todo

Comments


EKO Dolan, z.ú.

IČ 19607971

Topolová 1377,

Most, 43401

  • alt.text.label.Instagram
  • Facebook
  • alt.text.label.YouTube
  • TikTok

©2023 EKO Dolan

bottom of page